V rámci ↗OTS vzniká ↗mutací od substantivních základů. Určitost relace k substanci způsobuje, že adj. většinou nepodléhají subjektivnímu hodnocení, a pak je nelze stupňovat.

Tzv. ↗posesivní // přivlastňovací adjektiva vyjadřují vztah (relaci) k osobě/osobám, zvířeti/zvířatům. Posesivitu vyjadřují jako specifický druh vztahu. Relace může být buď individuální, n. druhová:

Individuální posesivitu (n. jiný vztah), tj. k jedné osobě n. jednomu zvířeti, vyjadřují adj. se sufixy ‑ův‑ (‑ov(‑a), ‑ov(‑o)) připojované k živ.subst. mužského rodu a ‑in‑ (‑in(‑a), ‑in(‑o)) připojované k živ.subst. ženského rodu: přítelův, sestřina, medvídkovo. Tradiční termín pro ně je individuálně posesivní adjektivum. Nepřipojují se k substantivizovaným adj., k subst. typu kuře (s výjimkou okrajově tvořených derivátů od proprií, která ovšem někdy kolísají mezi vzory kuře a soudce: Hrabětova poezie, Knížetova díla, Dítětova žena), k víceslovným pojmenováním; méně obvyklé bývají u některých skloňovacích podtypů (např. dělnice, umělkyně); (viz ✍Kopáčková, 2013), a u neindividualizovaných názvů zvířat; k individualizaci dochází kotextem, pojmenováním vlastním jménem (Rekova bouda) a ↗deminutivem (medvídkovo brumlání). Viz také ↗posesivní -ův-/-in-adjektivum.

Druhová posesivita se vyjadřuje ↗konverzí k adjektivní složené flexi (vzor jarní) (‑í) (hadí); převážně jsou odvozovacími základy názvy zvířat, je‑li odvozovacím základem substantivum vzoru kuře, pak je konvertován rozšířený kmen kuř‑et‑e/kuř‑ec‑í (nestandardní alternaci t – č (jehněcí/jehněčí) lze interpretovat jako působení analogie), a sufixem ‑sk(‑ý) (s variantami ‑k(‑ý), ‑ovsk(‑ý), ‑ick(‑ý)), spojovaným s názvy osob: panský, chlapecký, otcovský, teroristický. Tradiční termín pro ně je druhově posesivní adjektivum. Viz také ↗posesivní ‑í‑adjektivum.

Relační adj. odvozená od apelativ a/nebo proprií označujících místo vyjadřují vztah k místu a tvoří se sufixy ‑n(‑í), ‑sk(‑ý), ‑k(‑ý), ‑ck(‑ý), ‑nsk(‑ý): podzemní, severský, šternberský, kežmarský, čeladenský, nigerijský, olomoucký, anglický, tatranský.

Relační adj. odvozená od názvů hmot a materiálů označují původ z látky, z rostliny apod. Produktivním sufixem je ‑ov(‑ý) (naftový, kakaový), neproduktivními sufixy jsou ‑ěn(‑ý)/‑en(‑ý) (měděný, kožený) a ‑n(‑ý) (ovocný).

Kromě uvedených významů, daných především povahou základového subst., existují významy d.a.r. dané kotextem. Vyjadřují tedy nespecifikovanou relaci k substanci, jsou paralelou k významům pádových forem: lednový – v lednu. Tato adj. se tvoří produktivními sufixy ‑ov(‑ý) (sluchový, fotbalový) a ‑n(‑í)‑/‑ovn(‑í) (hudební, činžovní), sufix ‑n(‑ý) je neproduktivní: jazykovědný, bílkovinný. Viz také ↗desubstantivní adjektivum kvalitativní.